1. Svatba

6. dubna 2012 v 10:00 | Pouli |  Čistá krev

Většina příběhů svatbou končí. Tento jí začíná. Protože zde neplatí "a žili šťastně až do smrti". Tady jenom žili.

Tuto kapitolu označuju jako nevhodnou pro mladší 15 let. Kvůli náznakům v posledním odstavci. Ale nedělám si iluze, že ono doporučení by někdo respektoval. Takže pokud se u vás po přečtení dostaví nějaká psychycká újma nebo se zvrhne celý váš mentální vývoj - můžete si za to sami, varováni jste byli. (A netěšte se zbytečně. Je to opravdu jenom náznak.)



"A vy, Luciusi Malfoy, berete si zde přítomnou Narcissu Blackovou za svou právoplatnou manželku? Budete při ní stát v dobrém i zlém, v nemoci i ve zdraví?"
"Ano," odpověděl Lucius nahlas zřetelným, pevným hlasem.
"Prohlašuji vás za muže a ženu. Můžete políbit nevěstu."
Lucius se pomalu naklonil k Narcisse a zlehka zavadil rty o její. Potom vzal její třesoucí se ruku do své teplé dlaně a oba novomanželé se obrátili čely k tleskajícímu davu.
Narcissa věděla, že k této události dojde už více než rok. A nebyla jediná. O možném sňatku se šeptalo ode dne, kdy Lucius před dvěma lety dokončil studium v Bradavicích. Většina přítomných se domnívala, že Narcissu požádá o ruku o rok později, v den, kdy i ona dokončila školu. K zasnoubení došlo až za více než půl roku, po Vánocích. Vlastní obřad byl pak naplánován na červen. Všem pozvaným se dostalo dostatečně času, aby si udělali místo ve svém nabytém programu.
Novomanželé začali procházet mezi hosty a přijímat gratulace. Ani jeden z nich do sňatku nevstupoval z lásky. Od obou se čekalo, že si vezmou někoho z čistokrevné rodiny. Narcissa získala respektovanou pozici ve vyšší společnosti a vlivného manžela s kontakty na správných místech. Lucius krásnou ženu z vážené rodiny. Výhodný obchod pro všechny zúčastněné.
Oslavu pořádali rodiče nevěsty v zahradách jejich letního sídla. Mezi pozvanými nechyběli členové žádné čistokrevné kouzelnické rodiny. Ani další významní kouzelníci té doby, kouzelníci zastávající důležité posty či blízcí rodinní přátelé.
"Luciusi, gratuluji ti. Je z tebe šťastný muž," řekl příteli Goyle vesele a směrem k Narcisse pozvedl číši a připil jí.
"V tomto s tebou rozhodně souhlasím," přikývl Lucius a rovněž své ženě připil. Po celé odpoledne procházeli společně mezi hosty, aby všichni mohli obdivovat, jak dokonalý pár tvoří. Většina přítomných se obstojně přetvařovala a dávala najevo svou radost nad novým svazkem.
Narcissu jejich neupřímnost nemohla rozhodit. Byla zvyklá se v takovéto společnosti pohybovat od útlého dětství. Na její tváři tak hosté mohli vidět pouze nikdy nemizející úsměv. Uvnitř byla Narcissa rozpolcená. Dostala, co chtěla. Svobodu a nezávislost na matce. Ale ještě za to neznala plnou cenu. Navíc jí unavovalo neustále opakovat naučené fráze se stále stejnými lidmi.
A do toho všeho byla velmi neklidná. Obávala se své budoucnosti, protože jí neznala. Do dnešního dne se k ní upínala, jako k jasnému vzdálenému bodu. A když konečně ta chvíle přišla, nebyla si jistá, zda se rozhodla správně. Ale doufala. A pohled na manžela po jejím boku jí potvrzoval, že udělala dobře. Byl tak nádherný, silný a jistý. Už jeho přítomnost jí poskytovala oporu. Narcissa netušila, jak by dnešní den zvládla, kdyby nestál po celou dobu vedle ní.
Začalo se stmívat. Hosté stále tvořili hloučky a konverzovali. Několik z nich využilo přítomné kapely a tanečního parketu. Lucius a Narcissa konečně na několik minut osaměli.
"Jste unavená?" zeptal se Lucius starostlivě. Už nějakou dobu pozoroval, že Narcissa je opět tak bledá jako před obřadem.
"Ano," tiše přiznala.
"Chcete už jet domů?"
"Nemůžeme přeci ještě odejít," namítla.
"Proč bychom nemohli? Je to naše oslava," usmál se na ni hřejivě a obrátil se k hostům. Lžičkou zaklepal na jeden z pohárů na stole, čímž si vynutil jejich pozornost.
"Vážení hosté! Jsme rádi, že jste dnes mohli oslavovat s námi. Ale čas postoupil a já a má manželka máme ještě nějaké povinnosti. Prosím, pokračujte v zábavě bez nás." Při jeho slovech se několik přítomných mužů uchechtlo a zabloudilo chlípným pohledem k Narcisse. Přinutila se dál usmívat. Jen bojovně vystrčila bradu a ještě více se narovnala, což bylo téměř nemožné, protože stála rovná jako pravítko.
Lucius jí na cestu galantně půjčil vlastní kabát. Narcissa z něj nenápadně nasála Luciusovu vůni. Potřebovala teď opěrný bod.
Přestože červen byl ten rok neobvykle teplý, v ložnici hořel v krbu oheň. Stíny plamenů běhaly po stěnách a vytvářely v místnosti příjemnou a útulnou atmosféru. Narcissa zůstala stát nedaleko dveří a poslouchala praskání dřeva.
"Dovolíte?" Lucius jí jemně z ramenou sňal vlastní kabát a odhodil ho do jednoho z křesel. "Nechal jsem nám připravit víno. Dáte si?" zeptal se jí a ukázal na stolek mezi křesly, kde stála karafa a dva prázdné poháry.
"Ano, ráda," přikývla Narcissa a nechala si od Luciuse podat pohár, do kterého jí nalil víno. Počkala, než naplnil také svůj a teprve potom se napila. Také Lucius usrkl a vrátil pohár na stůl.
Popošel o krok blíže k ní a tím zničil veškerý prostor, který je odděloval. Naklonil se k ní a znovu jí sotva znatelně políbil, jako by se bál, že ji svým dotykem může ublížit. Přesto jeho rty tentokrát cítila víc, než závan větru, jako při obřadu. Levou rukou jí pohladil po spánku a pravou jí odebral pohár. Po celou dobu jí hleděl do očí. Narcissa v ten moment poznala, že lepšího muže si vybrat nemohla.
"Jste krásná," zašeptal a začal jí líbat a hladit přece jen vášnivěji. Také Narcissa se zapojila. Pomalu se přesunuli do postele. Lucius postupoval pomalu a pečlivě. Myslel si, že Narcissa je ještě panna. Nebyla, ale nechala ho při tom.
Lucius byl velmi jemný a důsledný milenec. Narcissa brzy nebyla schopná přemýšlet.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Surynka Surynka | Web | 6. dubna 2012 v 11:52 | Reagovat

Nádherná kapitola, moc hezky napsaná a její obsah je víc, než uvěřitelný :-D prostě bych si klidně mohla dál myslet, že to takhle nějak mohlo vypadat :-)

Moc se mi líbilo to upozornění na začátku a rozesmála mě ta závorka: A netěšte se zbytečně. Je to opravdu jenom náznak :D :-D už jsem se lekla, co to na mě bude na konci čekat :-D, ale tohle jsi vymyslela opravdu šalamounsky. Nezkazilo to kapitolu a dál jí zanechalo trochu té tajemnosti :-) Kdy asi se můžeme těšit na další? :-)

2 Pouli Pouli | Web | 6. dubna 2012 v 12:21 | Reagovat

[1]: nová kapitola bude vždycky v pátek.

3 Chloe Chloe | Web | 6. dubna 2012 v 13:35 | Reagovat

Ano, změnila. Některé povídky jsem si přetáhla sem a píšu nové :-)
Jsem moc ráda, že se ti líbila :-) Byla to taková moje první pořádná kapitolovka...

P.S. Tahle povídka je bezvadná. Ten začátek mě dostal.. <3

4 Moni Moni | Web | 6. dubna 2012 v 13:51 | Reagovat

Kapitola je pěkně rozepsaná, a stejně jako Surynce, mi připadalo, že to tak klidně i bylo ve skutečnosti.
Upozornění jsem si přečetla a brala na vědomí. Takže jsem si to četla asi po to, kdy ji začal líbit, pak jsem to nechala :-D Ńechtěla jsem brát tvé upozornění lehkomyslně, ale stejně myslím, že vím, jak to dopadlo :-D
Tak to se mi líbí. Hmmm... každý pátek. To se můžu těšit na kapitolu od tebe a na komentáře zase u své kapitolovky. :D

5 Moni Moni | Web | 6. dubna 2012 v 13:52 | Reagovat

oprava, jsem to ale trdlo
kdy ji začal *líbat* ;-)

6 Mai Mai | Web | 11. dubna 2012 v 18:49 | Reagovat

ještě že mi už patnáct bylo :D
Pouli nezklamala, je to opravdu krásně procítěné, že mám skoro pocit, jako kdybych byla tou Narcissou. Lucius je ohromně zdvořilý, dokonce své ženě vyká (je to snad zvyk čistokrevných?) a ten konec vlastně ani nebyl takový, jak jsem se na začátku lekla. o koho jde u Narcissy?

PS: už aby byl pátek ;-)

7 nel-ly nel-ly | Web | 11. dubna 2012 v 22:47 | Reagovat

Já si to asi představuju celé dost jinak, a to i samotného Luciuse a Narcisu, na druhou s tím, že se opravdu milovali, jken to nebylo znát, určtiě souhlasím a nakonec nikdo neřekl, že můj pohled je ten správný :D takže proč ne, líbilo se mi to zakončení, mco hezké

8 Surynka Surynka | Web | 12. dubna 2012 v 11:44 | Reagovat

[2]:  To je pořádný závazek :-D  Ale těším se na pátek. Dopisuješ to průběžně, nebo už je to hotové celé?

9 Pouli Pouli | Web | 12. dubna 2012 v 16:21 | Reagovat

[8]: Už je to dopsané.

10 Deniss♫ Deniss♫ | Web | 21. července 2012 v 12:01 | Reagovat

Musím uznat, že se mi to čte skvěle, to je tím, že tak hezky píšeš :). Je to takové jemné, zkrátka se mi 1.kapitola líbila. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.