Erich Maria Remarque: Tři kamarádi

22. června 2011 v 19:55 | Pouli |  "Knihy v mých myšlenkách"
Nevím už, jak se mi tahle knížka dostala do rukou. Ležela dlouho zapomenutá na poličce na dně hromady knih, které mám dané stranou, že si je přečtu, až bude čas. Od Remarque jsem četla nejprve Nebe nezná vyvolených. A neubránila jsem se srovnání obou příběhů.
Musela jsem obdivovat Robbyho, jak se vyrovnával s nemocí své dívky. Trochu mi vadilo, že Pat se nerozhodla prožít zbytek života jako Lily, právě z románu Nebe nezná vyvolenýc. V obou knihách jsou fantasticky popsány automobilové závody a také zabava v barech.
Přestože je to napsáno už na přebalu knihy, musím zdůraznit, že autor umí skvěle vystihnout atmosféru doby. Čtenář si připadá jako by v ní sám žil.


Otázky z challenge:
1. Proč jsem si vybral/a právě tuto knihu?
Potřebovala jsem něco do vlaku a tato mi padla do oka. Navíc má klasický starý obal. V roce 1985 stála pouhých 38 Kčs.
2. Definujte knihu až dvěma slovy (přídavným nebo podstatným).
smutek, přežívání
3. Definujte knihu jedním slovem (slovesem nebo citoslovcem).
hm (takové to hmm, jako když rozespale přivoníte k jahodě)
4. S jakou postavou bych se ztotožnil/a, případně kým bych chtěl/a nebo naopak nechtěla být.
Nechtěla bych být žádnou z postav. Ne pro jejich vlastnosti, ale pro dobu, ve které žili. Pokud bych měla říct, která postava mi byla nejsympatičtější, je to Otto.
5. Pokuste se v každém příběhu něco vyšvihnout, ať už je třeba i opravdu velmi špatný, najděte v něm alespoň jedno positivum.
Je úžasné jak dokáže bída lidi spojit a zároveň v nich najít to nejhorší. Líbilo se mi, jak si jednotlivé postavy navzájem přihrávali práci a zákazníky.
6. A naopak najděte jedno negativum, ale pouze jedno, cílem je uvědomit si co vám na knize vadilo nejvíce, nemusí to být jen chyba v knize (spisovatelce), ale třeba i v chování postav.
Oproti tomu, jak si někteří pomáhaly. Robbyho sousedka se zachovala špatně. Opustila manžela, kvůli penězům.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leila Leila | Web | 19. července 2011 v 10:44 | Reagovat

Remarque je môj obľúbený spisovateľ a hoci to nie je najlepší spisovateľ na svete pre mňa bude vždy ten najlepší. Keď si predstavím, čo za bračky som čítala pred ním, je mi zle. Erich ma naučil spoznať, čo je to skutočná literatúra. Najskôr som od neho čítala Na západe nič nové, lebo to bola povinná literatúra a brala som ju do ruky s myšlienkou: preboha, Nemec a obdobie vojny!, ale knižku som prečítala za jedno poobedie... dvakrát. Milujem štýl jeho písania, ako čitateľa núti premýšľať o živote a uvedomiť si, čo je podstatné a čo nie. Naučil ma, že vojaci nie sú iba akési čísla v dejepise, ale že sú to ľudia z mäsa a kostí a čo všetko si museli prežiť, aby prekonali ťažké časy vojny. Sám Remarque bojoval v 1. svetovej vojne a román bol preto veľmi realistický. Odporúčam prečítať. Troch kamarátov som si prečítala hneď ako ďalšiu knihu a keďže som vedela, že sám Erich bol zamilovaný do ženy, ktorá mala tuberkulózu, bolo to o to emotívnejšie. Teraz čítam Nebo nepozná obľúbencov a na dovolenku si beriem Cesta späť a Noc v Lisabone. Každopádne milujem hlavne vedľajšie postavy ako Katchinsky či Kropp, lebo oni sú tí správni chlapi :-D Paula, Robbyho aj Cleyfata mám tiež rada, sú citliví ale tvrdí zároveň a najlepšie na tom je, že nie sú vlastenci. Každý Nemec, čo som čítala, bol nenormálny vlastenec, Erich nie. Jednoducho povedané, bez Remarque-a človek nevie, čo je hodnotná literatúra, aspoň v mojich očiach to tak je :-)
A prepáč za výkec. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.