Facebook

15. července 2010 v 17:47 |  A tak dále...
Tento článek byl napsán na téma týdne FACEBOOK

Asi před rokem jsem četla v příloze nejmenovaného deníku článek o Facebooku. Studenti, hlavně ti studující v zahraničí, se nad ním rozplývali. Znamenal pro ně častokrát jedinný způsob komunikace s lidmi doma, ale také se spolužáky v oné zemi a profesory. Právě na Facebooku na ně našli také další kontakty jako telefonní čísla. Nikdo vám totiž své číslo prostě jen tak nesdělí, když vás může odkázat na facebook. Obě osoby si tak ušetří čas i námahu se stotisícím vytahováním mobilního telefonu za den.
Nedlouho po přečtení článku jako by se strhla facebooková vlna. Začali mi chodit emaily od přátel, které jsem neviděla roky, ale i těch, které vídám denně, že si mě přejí jako přítele na facebooku. Denně jsem mazala několik těchto nechtěných emailů, až jsem si řekla dost. A zaregistrovala se. V nastavení jsem okamžitě zakázala zasílání emailů na mou adresu a jásala.
Ale jak jsem se spletla. Pravda, od Facebooku jsem měla konečně klid, ale mé vztahy s přáteli začali pokulhávat. Ta se rozešla s tím, ten pojede tam, tomu se stalo tohle, v pátek se bude konat tohle. A já nic z toho nevěděla. Že by mě z čista jasna začali kamarádi přehlížet a opomíjeli mě informovat o našich schůzkách? Kdepak, vše se řešilo přes Facebook.
Chtě nechtě začala jsem Facebook také navštěvovat. A najednou jsem byla zase v kontaktu s přáteli. A kdyby jen s nimi. Mohla jsem se kamarádit s kýmkoli. Stačilo jen kliknout na příslušnou ikonku. Ale ve skutečnosti mě nezajímá, že nějaká Haňulka Janečková snědla zkažený jogurt a teď umírá. Mrzelo mě, že si s kamarády povídám hodiny pouze přes monitor. Ráda s lidmi mluvím osobně, přijde mi to opravdovější. Takže jsem si opět řekla dost.
Začala jsem lidem v okolí tvrdit, že Facebook sice mám, ale nechodím tam, takže, když se mnou chtějí mluvit, musí se vrátit k emailu, icq a mobilu. Později mě skutečně přestal Facebook zajímat. A světe div se, nezbořil ses.
Dnes mám Facebook zrušený. A jak mi je krásně. Opravdové přátele vídám tak často, jak to jen jde. A myslím, že naše vztahy jsou lepší a pevnější, než by kdy byly se všemi těmi facebookovými.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michalind@ Michalind@ | Web | 15. července 2010 v 18:19 | Reagovat

jojo, facebook je bohužel závislost. ale asi bych ho nedokazala zrusit, to te obdivuji

2 Dancek Dancek | E-mail | Web | 15. července 2010 v 18:25 | Reagovat

Souhlasím. No já sice nejsem závislý na FB, ale zrušit si na něj profil by už pro mě bylo složité. Jenom přece jsem tam něco zažil. Jinak FB nemusím moc, není nad starý dobrý ICQ, nebo lide.cz

3 edithhola edithhola | E-mail | Web | 24. srpna 2010 v 23:08 | Reagovat

Jo, je to pekna kravina. Mam tam profil od cervence a uz premyslim, koho vyhodim z pratel. Nebavi me cist vety typu: Dala bych si rizecky atd. Ale od isnpirujicich lidi chodi inspirujici infa na ruzne akce ci videa. Proto se neodpojuji. Jen to budu muset nejak pretridit v pratelich. Blog je ale takeporadna zavislost. Nekdy mam pocit, ze uz par blogeru je ma nahradni rodina a zapominam na tu opravdovou :-).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.